Takto roste rostoucí papír
návod pro pěstování krok za krokem

Dostali jste rostoucí kartičku? Bravo, začíná zábava s pěstováním. Postupujte, prosím, podle tohoto návodu. S kapkou štěstí a pomocí přírody je úroda vaše. Uvědomte si, prosím, že rostoucí papír je prostě papír plný semínek. Přistupujte k němu tedy jako k semínkům. Buďte trpěliví a akceptujte vegetační období a potřeby jednotlivých druhů rostlinek. Pojďme sázet!

Krok za krokem
návod pro pěstování rostoucího papíru

1. Navlhčete svůj rostoucí papír 
Nejprve papír důkladně navlhčete, aby byl opravdu mokrý. Díky tomu se papír dobře rozpustí a semínka mohou klíčit.

 

2. Vložte papír do půdy 
Většině rostlinek se lépe daří venku. Ideální čas výsadby venku je od května do října (přesné termíny uvádíme u jednotlivých druhů). Pokud sázíte uvnitř, je také dobré tyto termíny dodržet. Půdu odhrňte, zkypřete a položte na ni rostoucí papír.

 

3. Papír pokryjte tenkou vrstvou zeminy 
Rostoucí papír přikryjte 1–1,5 cm kvalitní půdy. Semínka tak získají dostatek živin, ochranu a světlo, aby vyklíčily. Pokud papír pokryjete příliš silnou vrstvou půdy, budou semena klíčit méně rychle nebo vůbec.

 

4. Voda, voda a další voda
Na začátku zalévejte trochou vody určitě každý den, aby papír zůstal vlhký. Nejlepší je použít rozprašovač s měkkou hlavou, aby papír dostával všude stejné množství vody. Konvička s proudem vody může zabránit rovnoměrnému zvlhčení papíru a rovnoměrnému klíčení semen.

 

5. Slunce a teplo 
Sázejte na světlé a teplé místo – dostatek světla je podstatný hlavně uvnitř. Buďte ale opatrní s místem na plném slunci, zejména v létě. Pak váš papír může vyschnout a semena nebudou klíčit.

 

6. Trpělivost a láska
Nyní je čas trpělivého čekání. První rostliny vyklíčí do týdne. Moře lásky a pozornosti dávejte nejen semínkům, ale i vyklíčeným rostlinkám. Rostlinky už zalévejte méně než v prvním týdnu.

 

Nevyrostl vám papír?
Škoda. Postupovali jste podle kroků v plánu krok za krokem? K vypěstování rostoucího papíru potřebujete mít také trochu zelené prsty a kapku štěstí. Nebyl na přímém slunci? Nepřišla vlna veder nebo silná bouřka? Tak se bohužel může stát, že vaše semena vyschnou nebo se utopí. Zkuste to ještě jednou. Dejte nám vědět a rádi vám pošleme nový vzorek.  

 

Co semínka potřebují

V rostoucím papíru jsou různé druhy semínek. 
Některá semínka vykvetou, z jiných je úroda. A každý druh má kapku jiné požadavky.
Najděte si svoje semínka a zjistěte, kdy a kam nejlépe zasadit. A na co se těšit.

Mix divokých květin

Těmito divokými květinami podáváte pomocnou ruku včelám a motýlům. Ti u nás zažívají těžké časy vinou stále mizejících zdrojů potravy. V této pomáhající směsi najdete semínka následujících květin: hledík, zářivka, šatr, kosmatec sedmikráskovitý, chryzantéma, petúnie, tařicovka, nestařec a štěničník. Na zahradě či v parku je nejlepší doba pro setí od března do června. V interiéru od konce března, ale nejpozději začátkem května je musíte přesunou ven, ať z nich včely a spol. něco mají.

 

Vlčí mák

Vlčí mák se červená u cest, polí a je to krásný symbol léta. Vyset ho můžete i na zahradě či v parku. Jeho pěstování je velmi jednoduché, potřebuje jen dostatek slunce a dobře propustnou půdu, ideálně vápenitého charakteru. 

Vyséváme od dubna do května přímo na stanoviště nebo předpěstujeme od února doma, ale sazeničky musíte pak přesadit ven, jakmile to počasí dovolí. Vyséváme přímo na substrát, doba klíčení obvykle bývá 1–2 týdny, ale může být i delší. Semena klíčí při teplotě 15–20 °C.

 

Směs salátů

Venku je nejlepší ji zaset od poloviny března do konce července. Od konce března sejte v květináči uvnitř, poté musí od května ven. Počítejte, že sazeničky musíte po vyklíčení rozesadit. Buďte opatrní v teplých létech, protože salátová semena nevyklíčí, když je tepleji než 25 stupňů. V takovém případě je vhodnější vysadit papír uvnitř a ven přenést. Kdy? Až budou mít sazeničky 3 listy. To už jsou dostatečně velké pro přesun na zahradu či balkon. Naše salátová směs obsahuje různé druhy salátu, což vám přinese rozmanitý výsledek. Sklízet vlastní salát je báječné a stojí to za trochu úsilí!

 

Mrkev

Vysazujte ven mezi začátkem března a koncem července. Výsev v květináči není ideální, protože kořeny rostou daleko dolů a sazeničky nepřesadíte. Proto mrkev sejte jen ven do záhonu.

 

Pomněnky

Pomněnky je nejvhodnější vysévat na zahradě od června do září. Od dubna můžete zasadit i doma, ale v květnu musíte dát ven. Pomněnky obvykle kvetou od dubna do září a květiny jsou jedlé! Využijte je jako krásnou ozdobu na slavnostní pohoštění. Tato malá květina má neutrální chuť. 

 

Směs voňavých bylinek

Směs bylinek, mezi kterými jsou: tymián, máta, bazalka, petrželka a oregano, můžete zasadit doma do květináče, či na jaře přímo do záhonu. Vždy jim ale dopřejte dostatek slunce a pěkně kyprou a propustnou půdu. 

 

Heřmánek

Heřmánek je jednoletá rostlina, která kvete dlouho a je tak pěkným doplňkem do bylinkové zahrádky. Je nenáročný, roste na všech typech půdy a preferuje pobyt na slunci. Do volné půdy ho můžete vysévat od poloviny března do začátku června. Semínka zakryjte několika milimetry zeminy a udržujte je vlhká. Klíčí 2–3 týdny po výsadbě.

Heřmánek se sám vysemeňuje, takže je velká šance, že ho po jednom výsevu uvidíte na své zahradě každý rok. Sušené květy můžete použít k přípravě skvělého uklidňujícího čaje.

 

Šanta kočičí

Jakmile už nehrozí mrazíky, je možné šantu kočičí vysít venku do země. Od dubna vysévejte uvnitř, poté může jít ven.

Navlhčený papír zakryjte 3 mm zeminy. Udržujte semena vlhká, dokud nevyklíčí. Obvykle je to asi po 1–2 týdnech. Až semena vyklíčí, je dobré je proředit nebo přemístit tak, aby byla od sebe vzdálena 20 cm. To jim dává dostatek prostoru k plnému rozkvětu. Mají ráda slunné místo a půda může být někdy trochu suchá. Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která by mohla přečkat zimu.

Fialové květy voní a přitahují včely a další opylující hmyz. A také ji milují naši kočičí kamarádi!

 

Šrucha zelná

Objevte tuto lahodnou a léčivou rostlinku, kterou milovaly naše babičky, ale my už na ni pozapomněli. Pochutnejte si na celých stoncích, které mají výbornou lehce sladkokyselou chuť. Sblajznout můžete i květy, ale po vykvetení chutná už trochu štiplavě. Syrová se parádně hodí do salátů, jako zelené koření a nebo ji můžete dusit jako špenát. Šrucha dodá vašemu tělu chlorofyl, vitamíny, minerály a mastné kyseliny. 

Vyséváme od poloviny května. Semínka šruchy jsou drobná a klíčí pomocí světla, proto papír se semínky zasejte hodně mělce. Zakryjte pouze 1–2 mm zeminy, jen tolika, aby se papír rozpustil. První listy sklízíme již čtyři týdny po výsadbě. Při postupných výsevech můžeme šruchu pěstovat a sklízet po celý rok až do podzimu. Je to jednoletka, ale pokud rostliny neseříznete příliš blízko země, znovu vyraší a sklidíte podruhé. Můžete ji  skvěle pěstovat i v zimním období v truhlících ve skleníku nebo na jaře v pařeništi.

 

Svazenka vratičolistá

Můžete ji vysadit hned zjara, začátkem dubna a až do podzimu (začátek září). Na půdu je nenáročná, jen nemiluje tu příliš mokrou. Fialkové kvítky svazenky vytvářejí spoustu nektaru s hromadou cukru, na kterém si pochutnají včely a motýli. Hlavním posláním svazenky je ochrana půdy. Od zasetí rychle vyroste a potlačuje plevel, ochraňuje zem před vysycháním a erozí. Nakonec se zaorá a toto zelené hnojení obohatí půdu.

Navíc svým lila půvabem ozdobí každou zahradu.

 

Vytvořte si svou tiskovinu

Navrhněte si visuál na rostoucí papír nebo ho pro vás vytvoříme.

Vytvořte si svou tiskovinu